Kácení stromů podle aktuálních předpisů
  Zpět na úvod

Stromy mají vedle kulturních a estetických významů zejména ekologickou funkci. Stromy vytvářejí kyslík, zachytávají prach, tlumí hluk nebo v létě stíní před sluncem, ale také ovlivňují fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti půdy a v neposlední řadě mají vliv na faunu a flóru v okolí.

Ochranu dřevin v České republice upravuje zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V posledních dvou letech prodělal tento zákon několik změn, které zásadně změnily jeho výklad a ovlivnily možnosti kácení stromů.

Do léta a podzimu 2014 platilo, že majitel si na své zahradě mohl pokácet jakýkoliv strom. Definice zahrady byla problematická: zahradou se mínil oplocený a veřejnosti nepřístupný pozemek u bytového nebo rodinného domu. Vlastník pozemku neoplocené zahrady byl proto znevýhodněn a musel o povolení pro kácení stromu zažádat. Na oplocených zahradách nekontrolovatelně mizely ekologicky významné mnohaleté stromy a nejen z těchto důvodů se stát rozhodl zákon novelizovat do dnešní podoby.

Novela vyhlášky č. 189/2013 Sb. nabyla účinnosti 1. listopadu 2014.

Zahrada je chápána jako pozemek, „a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.“ (Příloha vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí)

Stromy, které ve výšce 130cm nad zemí mající obvod menší než 80cm, smí být pokáceny bez povolení příslušného úřadu. Ten, kdo pokácí bez povolení vyšší či silnější stromy bez povolení, se vystavuje riziku udělení pokuty.

Kácení na vlastním pozemku, který je veden v katastru nemovitostí jako zahrada, je povoleno dle podmínky výšky a obvodu stromu. Novela dále povoluje kácet pouze ovocné dřeviny bez podmínek vzrůstu stromu.

Ovocné dřeviny, které je možné kácet bez povolení podle Přílohy vyhlášky č. 378/2010 Sb. o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin: Angrešt, borůvka, broskvoň, citronečník, citrus, hrušeň, jabloň, jahodník, kaštanovník jedlý, kdouloň, kumkvat, líska, maliník, mandloň, meruňka, olivovník, ořešák vlašský, ostružiník, pistáciovník, rybíz, slivoň, slivoň japonská, smokvoň, třešeň, višeň.

Z toho vyplývá, že na jakýkoliv jiný strom, který není uveden v seznamu ovocných dřevin a který má ve výšce 130cm od zemně větší obvod než 80cm, potřebuje majitel zahrady povolení.

Výjimkou je situace, kdy je strom prokazatelně zcela suchý nebo bezprostředně ohrožuje životy a zdraví obyvatel nebo majetek většího rozsahu. V takovém případě lze strom pokácet ihned, ovšem je nutné strom před pokácením zdokumentovat a do 15 dnů od pokácení uvědomit příslušný státní orgán a splnit tzv. ohlašovací povinnost.

Kácení stromů se provádí mezi 1.11. a 31.3. v době tzv. vegetačního klidu, ve kterém se růst a jiné životní funkce v přírodě zpomalují až zastavují.

Povolení vydává příslušný státní orgán: obecní, městský úřad nebo dané odbory životního prostředí. Zažádat o něj musí majitel pozemku nebo nájemce se souhlasem majitele. Formulář bývá k dispozici na úřadě, a nebo lze napsat písemnou žádost, která musí obsahovat jméno a adresu žadatele, doklad o vlastnictví pozemku, specifikaci dřevin (počet, druh), obvod stromů vyšších 130cm a v neposlední řadě odůvodnění žádosti. Během 90 dnů musí úřad rozhodnout o povolení či zamítnutí žádosti.

Ochrana lesních stromů je zajištěna lesním zákonem 289/1995 Sb., podle kterého musí být při kácení stromů vždy zachovány funkce lesa a genofond lesních dřevin. Kácení nesmí probíhat libovolně a vykácená místa musí být opět zalesněna.