Lano
  Zpět na úvod

Lano je silný, pevný a dlouhý svazek vytvořený stočením (spletením) konopných nebo kovových pramenů sloužící k vázání, tažení apod. Každé lano je tvořeno jádrem a opletem. Jádro má hlavní nosnou funkci a je tvořeno několika snopy. Oplet slouží k ochraně jádra, ale částečně se také podílí na celkové nosnosti lana. Pevnost a vlastnosti lana jsou dány jak pevností jednotlivých vláken, tak jejich vzájemnou soudržností. 

Lano je předmět, který se používá v mnoha oborech lidské činnosti jako je např. svazování předmětů, k zavěšování a zdvihání různých břemen, k zajišťování stability výškových staveb, stromolezení, speleologii, při sportovním lezení, záchranářské činnosti, k vlečení vozidel, k napínání sítí a řadě dalších činností. 

Dělení lan

1. Podle konstrukce:
- lana stáčená (kroucená) – občas se používají při speciální technice průmyslového lezení,
- lana pletená – pro lezení a činnosti ve výškách.

2. Podle chování při zatížení (pružnosti):
- lana dynamická – jsou využívaná v horolezectví, kdy lano slouží k jištění a případnému zachycení pádu. Dynamická lana jsou díky průtahům schopna snáze pohltit rázovou energii vzniklou pádem lezce do lana. Jsou přímo vyráběna pro případ zachycení pádu. Dynamická lana se dále člení na jednoduchá, dvojitá a poloviční. Tato lana podléhají normě EN 892.
- lana nízkoprůtažná (statická) – jsou vhodná pro práce ve výškách, záchranářství, stromolezectví, arboristiku, speleologii a pro jiné aktivity, kde lezec používá lano přímo k pohybu ve vertikále. Neslouží však primárně k zachycení pádu, ale k pohybu po laně. Ta jsou dále dělena na nízkoprůtažná lana typu A a B. Tato lana podléhají normě EN 1891.