Včelí příhoda ze seriálu reálných úrazů ve stro...
  Zpět na úvod

Datum: 18. 1. 2017

Příběh stromolezce, kterého vysoko ve stromě náhle napadly včely.

Místo: Zámecký park v Čakovicích

Datum: červenec 2013, poledne 

Počasí: jasno, slunečno, teplota cca 30° - 35°C 

Dřevina: lípa srdčitá, cca 30m, mírně vykloněná, zhoršená vitalita, velké suché větve v celém prostoru koruny, uschlý terminál, nebyla zjevná dutina ani výletový otvor včel

Pracovníci na místě: arborista lezec, arborista groundman, groundman

Podrobný popis události

Kolem oběda jsem se vydal na zdravotní řez lípy. Strom byl jednoterminální se špatnou viditelností do horních partií koruny, proto nebylo možné zvolit bezpečné větvení pro nahození a instalaci lana. Celý strom byl mírně vykloněný, proto jsem po vytažení výstupového lana cca ve dvou třetinách výšky stromu, zvolil jeho uvázání stahovacím uzlem (alpský motýl) tzv. "na zdrh". Uvázání na patě bylo příliš riskantní. Celý proces instalace lana včetně nahození (na cca 5.-7. pokus) a zkoušky kotevního bodu zatížením proběhl bez jakýchkoli známek výskytu včel.

K výstupu jsem použil jumar (pojištěn prusíkem) se smycí navázanou přímo do kruhu sedáku a nožní blokant Pantin. Pracovní lano jsem měl zavěšené v poutku na sedáku. Po cca 7 metrech výstupu jsem dolezl k prvnímu suchému pahýlu (původně stojáku) vyrůstajícímu z úžlabí zdravé větve přímo u kmene. Pahýl byl asi 1m dlouhý a průměru 10cm. Suchar jsem ukopnul a z dutiny pod tímto pahýlem se začaly rojit včely. To jsem si uvědomil po prvních několika bodnutích.

Následoval sled pudových reakcí a paniky. Snaha setřást a zaplašit včely mlácením rukou kolem sebe se ukázala být zbytečná. Když jsem si situaci konečně naplno uvědomil a donutil nějakým způsobem hlavu zase racionálně přemýšlet, dokázal jsem se přinutit pouze ke sledu logických a naučených kroků. Snažil jsem se ignorovat včely a bolest, přivřel oči na minimum, zavřel ústa, vystoupal jsem k první možné větvi pryč od úlu a zkoušel nainstalovat pracovní lano (dvoulanovku), abych mohl slanit na zem. V tu chvíli jsem již měl obě ruce příliš pobodané a necitlivé. Celý pracovní set mi vypadl z ruky na zem a zbylo mi na sedáku pouze pár smyc a karabin. Nastoupal jsem ještě výš, abych se dostal co nejdál od úlu. Vzal jsem karabinu a založil ji na výstupové lano přes půlloďák. Smyci od jumaru, ve které jsem celou dobu visel, jsem přeřízl nožem a tím si sedl do karabiny. Poté už bylo možné slanit na zem. Groundmani do poslední chvíle netušili co se děje. Až po mém slanění si všimli, že mám na sobě spoustu včel. Okamžitě jsem ze sebe sundal sedák a skočil do místního potoka, který tekl asi 10 metrů od stromu. Kluci okamžitě zavolali sanitku.

Díky pevným botám a silnějším kalhotám jsem byl pobodaný "jen" na rukách, trupu a hlavě. Na břiše mi doktor v sanitce napočítal cca 40 žihadel, po celém těle jich bylo přes stovku. Být jen trochu alergický na hmyzí bodnutí, tak se z toho stromu na 99% nedostanu živý. Celá situace trval asi 5 – 10 minut. Nakonec to byly jen dvě hodiny na kapačce v nemocnici a týden rekonvalescence.

Chyby a poučení

Největší chybou byl výstupový systém bez jakékoli možnosti okamžité evakuace při výstupu. Kombinace uvázání lana napevno uzlem v cca 20 metrech a jumar propojený napevno smycí se sedákem mohla být osudná. Groundmani neměli do poslední chvíle tušení, co se děje. Ale i kdyby měli, neměli žádnou možnost dostat mě bezpečně na zem.

Od té doby vždy počítám v období vegetace s možností výskytu hmyzu ve stromě. Každý strom si prohlédnu několikrát, pozoruji ho při nahazování a při výstupu vždy hledím nahoru. Výstupové lano mám vždy založené na kmeni do Riga a do jumaru mám rovnou založenou dvoulanovku.

Život mi zachránila karabina, žabka (kterou nosím vždy u sebe) a půlloďák (který jsem léta driloval ve skalách).

Hodnocení worksafety.cz

Děkujeme Jakubovi za sdílení jeho "zážitku". Jakub již ve svém komentáři zmínil veškerá nápravná bezpečnostní opatření, jak řešit bezpečnost při výstupu. S jeho komentářem plně souhlasíme, doplnili bychom jen následující doporučení. Před výstupem je důležité strom detailně prozkoumat třeba i dalekohledem, zejména vyšší patra stromu. Dále je důležité mít ve svém týmu proškolené spolupracovníky stromolezce, aby znali a ovládali evakuaci pro používaný systém SRT výstupu (bezpečné ovládání slaňovací brzdy). V neposlední řadě doporučuje nebezpečné situace se spolupracovníky trénovat, být vždy připraven na jakoukoli nenadálou událost. 

Jakubovi patří velké díky za zahájení našeho seriálu a za podrobné popsání celé situace! Doufáme, že tento netradiční seriál přinese pozitivní odezvu a zvýší bezpečnost stromolezců i výškových pracovníků. 

urazy.jpg

Zažili jste něco podobného? Stal se vám pracovní úraz, byli jste svědky nehody, zažili jste nenadálou nebezpečnou situaci? Napište nám, sdílejte svůj příběh, abychom se všichni mohli poučit. Štěstí přeje připraveným!

Více informací v tomto článku, formulář k vyplnění zde.

V seriálu Reálné úrazy ve stromolezení a při práci ve výškách bylo publikováno: 

Včelí příhoda

Kácení topolu s hnilobou

Kácení nakloněného smrku

Nečekaný pád větve při kácení

Nakloněný smrk podruhé

Na bezpečné kácení jeden člověk nestačí

Postupné kácení dvou smrků vedle sebe