Načítám...
Jak pracuje arborista
  Zpět na úvod

Datum 23. 4. 2018

Arborista je více než běžné povolání. Je to odborník na péči o stromy rostoucí mimo les. Většinou někdo, kdo se umí v korunách stromů pohybovat jako ryba ve vodě. Tím ovšem v žádném případě nechceme upozadit ostatní arboristy, kteří jsou stejně důležití jako arborista – stromolezec. Ostatně pojďme si říct o práci arboristů více.

Kde se vzala arboristika

Tento zajímavý a velice užitečný obor k nám přivál až ze Spojených států. Zde arboristika funguje už nějaký ten pátek, přesněji od počátku dvacátého století. Arboristika se za tu dobu velmi vyvinula. Dříve se stromy sice ošetřovaly, ale bohužel poněkud nešetrně. Nyní strom skoro nepozná, že na něm někdo byl a tím rychleji se může ze zásahu zregenerovat a reagovat na provedený zásah. Dnešní arboristika je velmi ohleduplná a jejím cílem je  zajistit provozní bezpečnost stromů.

Kde berou arboristé své znalosti a zkušenosti

Arboristika je obor, který má své zákonitosti a pro správné ošetření stromů je potřeba znát všechna specifika. Pro získání potřebných znalostí slouží Arboristická akademie, která nabízí školení, semináře a workshopy zaměřené právě na vzdělávání v oblasti arboristiky a stromolezectví. Pokud chce arborista získat výhodu oproti jiným profesionálům v oboru a lepší uplatnění na trhu práce, pak by měl navštívit web Český certifikovaný arborista. Cílem tohoto programu je vytvořit dostatečnou databázi odborníků, kteří splňují základní předpoklady pro kvalitní práci v arboristickém odvětví.

Způsob a náplň práce arboristy


Existují čtyři základní rozdělení arboristů, které určují jejich způsob práce. Podle způsobu, jakým arborista pracuje, zda v korunách stromů, na zemi či na plošině, lze snadno odvodit i jeho náplň práce. Jak arboristy členíme a co je jejich posláním?

Pozemní pracovník

Zaměřuje se především na výsadbu, povýsadbovou péči, ochranu dřevin a ošetřování keřů a stromů. Ke své práci nepotřebuje výškovou techniku, jelikož provádí činnosti na dřevinách dostupných ze země nebo ze žebříku max do výšky 5 metrů. Hlavní okruhy činností:

- výsadba stromů (vč. vzrostlých),
- výsadba keřů,
- povýsadbová a rozvojová péče o dřeviny,
- provádění zakládacích řezů stromů (S-RK, S-RV),
- provádění vybraných udržovacích řezů stromů bez využívání technik pro výškové práce (S-RZ, S-RLPV),
- teoretická znalost základních postupů kácení menších stromů ze země,
- zajištění pracovního prostoru a provedení všech praktických aplikací s odpovídající úrovní bezpečnosti práce.

Plošinář

Při své práci se pohybuje na hydraulické plošině. Provádí ošetřování stromů kolem veřejné dopravní a technické infrastruktury. Jeho cílem je zabezpečit bezproblémový pohyb dopravních prostředků a lidí a přitom bezpečný stav stromů, který nikterak neohrozí své okolí. Disponuje znalostí vybraných typů řezů, které jsou pro vykonávání práce podle platných předpisů, nezbytné. Hlavní okruhy činností:

- znalost zásad vybraných technologií ošetření stromů (viz dále) vč. jejich zdůvodnění na základě znalostí základů anatomie a fyziologie dřevin,
- základní typ kontroly aktuální bezpečnosti stromů se znalostí hlavních defektů a základní fytopatologie,
- provádění výchovného řezu stromů (S-RV),ze skupiny řezů udržovacích provádění bezpečnostního řezu (S-RB) a lokálních redukcí (S-RLLR, S-RLSP, S-RLPV),
- provádění tvarovacích řezů (S-RTHL, S-RTPP, S-RTZP),
- provádění kácení stromů ze země a postupného kácení stromů z plošiny s využitím motorové pily,
- zajištění pracovního prostoru a provedení všech praktických aplikací s odpovídající úrovní bezpečnosti práce.

Stromolezec

Ten se neobejde bez stromolezecké techniky, v rámci své práce se totiž pohybuje především nad zemí v korunách stromů. Specializuje se na provádění řezů, instalaci vazeb a postupné kácení stromů. Samozřejmostí je také znalost speciálních stromolezeckých technik. Jeho cílem je zajistit a udržet stromy zdravé a bezpečné. Hlavní okruhy činností:

- znalost zásad jednotlivých technologií ošetření stromů vč. jejich zdůvodnění na základě znalostí základů anatomie a fyziologie dřevin,
- základní typ kontroly aktuální bezpečnosti stromů se znalostí hlavních defektů a základní fytopatologie,
- provádění všech typů řezů stromů s využíváním technik pro práci ve výškách,
- provádění speciálních stabilizačních zásahů (zejména bezpečnostní vazby),
- provádění kácení stromů ze země a postupné kácení stromů s využitím motorové pily a technik pro postupné kácení stromů,
- zajištění pracovního prostoru a provedení všech praktických aplikací s odpovídající úrovní bezpečnosti práce.

Konzultant

Náplní práce arboristy – konzultanta je především poradenská činnost. Nosí vše potřebné ve své hlavě a detailně zná všechny aspekty péče o dřeviny včetně fyziologie a biomechanických vlastností dřevin, funkce dřevin na stanovišti, přítomných organismů, souvisejících zákonů a bezpečnostních předpisů. Jeho důležitým posláním je zajišťování ochrany dřevin při stavební činnosti a úzká spolupráce s architektem. Hlavní okruhy činností:

- provádění dendrologického průzkumu na základě komplexních znalostí anatomie a fyziologie dřevin, včetně fytopatologie,
- návrhy pěstebních opatření na jednotlivých dřevinách i v jejich skupinách,
- zdůvodnění a návrhy speciálních zásahů (například stabilizační řezy, zásahy zaměřené na podporu a udržení biodiverzity),
- ochrana dřevin při stavební činnosti,
- oceňování dřevin rostoucích mimo les.

Kdy je čas pro povolání arboristy

Arboristé se o stromy starají celoročně, vždyť během celého roku je potřeba chránit komunikace a lidi procházející pod dřevinami. Avšak v jakém ročním období je nejvhodnější nechat strom ošetřit? U mladých stromů se ošetření provádí nejčastěji v předjaří, kdy nemají listy. U ostatních stromů se obecně ošetření a zdravotní řezy provádí do poloviny května a od července do září. Právě v tuto dobu se stromy se zásahy nejlépe vyrovnávají.

17517.jpg