Načítám...
První pomoc: jak na záchranu lidského života
  Zpět na úvod

Datum 15. 2. 2020

Základní laické možnosti a postupy první pomoci nejen v arboristice.

Velitel jednotky HASIČI-RESCUE, Mgr. Martin Čapek, Dis., který je také lektorem školeních první pomoci, které si můžete zakoupit na našich stránkách (*), přehledně zpracoval metodiku, jak postupovat při záchraně lidského života. Článek je zaměřen na první pomoc zraněné osobě z prostředí arboristiky, ale zásady správné první pomoci, postupy a jednotlivé úkony jsou univerzální pro první pomoc při zranění v běžném i pracovním životě. 

Martine, děkujeme za tvůj čas a práci!  

(*) Aktuální nabídku jarních kurzů první pomoci naleznete zde

Poskytování první pomoci v rámci arboristiky má několik hlavních specifik na které se musí brát zřetel. Pracuje se ve výškách, tedy na nedostupném místě pro pozemní pracovníky, dále se pracuje s řeznými nástroji, s potenciálně nebezpečnými břemeny (padající kmeny, větve apod.) a v neposlední řadě se pracuje na odlehlých a často nepřesně určených lokalitách. Proto je velmi důležité včas a kvalitně poskytnout první pomoc. V opačném případě hrozí vážné poškození zdraví nebo i smrt - vykrvácení, podchlazení nebo až zástava oběhu.

Pokud je vážně ohroženo zdraví (masivní krvácení, nedýchá, bezvědomí) osoby voláme vždy zdravotnickou záchrannou službu (ZZS). V neznámé lokalitě buď pomocí aplikace Záchranka nebo by měl již fungovat (pravděpodobně od druhé poloviny roku 2020) systém automatické lokalizace volajícího AML. Pak tedy voláme přímo tísňovou linku 155.

Vždy je ale třeba dbát v prvé řadě na vlastní bezpečnost!

Pro poskytnutí první pomoci je doporučeno dodržet následující postup.

- Vyhodnotit rizika pro zachránce - kontrola prostředí, nebezpečí pádu předmětů.
- Vzít si lékárničku - tu máme umístěnou na předem známém a snadno přístupném místě, kde pracujeme (nikoli uzamčenou ve vozidle na parkovišti).
- Komunikovat se zraněnou osobou (pokud je při vědomí) - vyzjistit mechanismus úrazu, co mu předcházelo, co se teď děje, jaké má potíže či jestli se s něčím léčí.
- Provést důkladné vyšetření od hlavy až k patě (pokud je při vědomí) - pátrat po všech nestandardních stavech o kterých nám zraněná osoba neřekla (nemusí si je uvědomovat či vnímat), nesoustředíme se tedy jen jednu viditelnou věc, může nás odpoutat od podstatných život ohrožujících stavů.
- Určit si priority ošetření - dle algoritmu MARCH a dle rozsahu poranění.
- Provést ošetření a zamezit dalšímu zhoršení stavu - zástava krvácení, dýchání, KPR, tepelný komfort apod.
- Zhodnotit stav a rozsah zranění - je třeba transport do nemocnice či volat ZZS?
- Zraněnou osobu stále kontrolovat - aby nedošlo k přehlédnutí zhoršení stavu. 

MARCH.jpg

Pro snadné zapamatování postupu ošetření je doporučeno používat jednoduchý algoritmus. Jeden z nich je MARCH. Tedy M - masivní krvácení, A - airway, průchodnost dýchacích cest, R - respiration, dýchání, C - circulation, oběh, H - hypotermie, tedy podchlazení. Jednotlivé body tohoto algoritmu je potřeba neustále kontrolovat a dokola procházet v uvedeném pořadí. Usnadní kontrolu zraněné osoby a zvýší šance na správné ošetření.

Pokud zraněná osoba nereaguje a/nebo nedýchá, volat ZZS ihned. Pokud je na místě více osob, můžeme pověřit voláním je a sami se věnovat poskytování první pomoci, dále předat co se stalo a přesnou lokalizaci místa.

26677998105_bd047ba3df_o.jpg

Masivní krvácení

Vzniklé poranění je třeba vždy řešit se správnou prioritou jednotlivých stavů. Nejvyšší prioritu má vždy zástava masivního krvácení. V dané situaci nehraje roli, zdali je to úraz horní nebo dolní končetiny, zdali jde o krvácení tepenné nebo žilní. Podstatný je fakt, že jde o masivní krevní ztrátu, kterou je potřeba řešit neodkladně. Také je jedno, zdali se zraněná osoba nachází v koruně stromu nebo na zemi, vždy je potřeba účinně a nejlépe bezprostředně zastavit krvácení. Pokud by se začalo vyprošťováním nebo pokusem o vlastní sestup dolů, může dojít ke ztrátě vědomí a rozvoji hemoragického šoku, který vyústí v zástavu oběhu a potencionálně v smrt.

Nejjednodušší způsob zástavy krvácení je cílený tlak v ráně. Pak provést následné obvázání např. tlakovým obvazem. Pokud se ale nacházíme v koruně stromu a bude nutná vlastní manipulace pro sestup, potřebujeme volné obě ruce. Pak je rychlým a účinným řešením nad krvácející místo na končetině založit škrtidlo (tourniquet - TQ). TQ se vždy zakládá na horních končetinách v oblasti středu paže, a to i pokud se jedná o krvácení v distálních částech, např. ze zápěstí. Obdobně na dolních končetinách. Ať je krvácející rána kdekoli, přiloží se TQ v proximální oblasti stehna.

Pro ošetření poranění s masivním krvácení není moc času nad přemýšlením, co a jak. Proto je potřeba mít TQ umístěn na dostupném místě. A to tak, aby v případě poranění horní končetiny byl stále dostupný druhou neporaněnou končetinou. V co nejkratší době je potřeba TQ založit a poté rychle ale bezpečně sestoupit na zem a teprve pak následně provést kontrolu stavu, jak moc je zranění vážné. Tedy nejen z tohoto důvodu nesmí pracovník v koruně stromu pracovat osamoceně.

Pokud se nacházíme na bezpečném místě je první pomocí zmíněný tlak v ráně volnou končetinou. Následně provedeme ošetření tlakovým obvazem. Je-li to účelné provedeme transport na nejbližší chirurgické oddělení pro finální ošetření. Pokud se nám nedaří krvácení zastavit, končetinu zaškrtíme a v případě zhoršující ho se vědomí poraněné osoby voláme ihned ZZS.

26651232786_e9eee9ebb0_o.jpg

Dýchání

Pokud víme, že zraněná osoba nikde zevně závažně nekrvácí, je třeba zajistit jednu ze základních životních funkcí - dýchání. Nejvíce jsou ohroženy osoby v bezvědomí, dále je pak riziko aspirace cizího tělesa a následné dušení. Nezřídka kdy se může stát alergická reakce, která se může projevovat masivním otokem dýchacích cest a opět hrozí následné dušení.

Pokud je zraněná osoba v bezvědomí, je nutné zajistit průchodnost dýchacích cest. V dutině ústní by se neměly nacházet žádné zbytky stravy, zvratky a ani zubní náhrady. Osobu otočíme na bok a případné zvratky nechat vytéct, zubní náhradu vyndáme. Osobu dáme do polohy na záda a provedeme mírný záklon hlavy a otevření dolní čelisti. Typicky jednou rukou zatlačíme na čelo a druhou zvedáme za bradu. Nejdůležitější je po celou dobu udržovat dýchací cesty ve správné poloze. Přiložením své tváře nad ústa zraněné osoby cítíme a slyšíme vydechovaný vzduch. Současně v této pozici sledujeme, zdali se zvedá hrudník. Dýchání vyšetřujeme max. po dobu 10 sek. Zraněná osoba se musí alespoň 2x nadechnout. Dýchání je souvislý děj, kdy na sebe navazuje nádech a výdech bez výrazných pauz. Pokud nedýchá nebo dýchá nedostatečně (méně jak 10 dechů za minutu - gasping) je třeba okamžitě zahájit KPR - nepřímou srdeční masáží.

Pro zahájení KPR je rozhodující fakt, zdali zraněná osoba dýchá nebo nedýchá. V praxi nebudeme vyšetřovat puls. A to ani na periferii a ani na karotidě. Většinou to neumíme dostatečně spolehlivě, pak váháme, zda-li zraněná osoba puls opravdu nemá. Také je nebezpečí, že při intenzivním stlačení prstů na paži nebo krku můžeme cítit puls vlastní. Pokud pacient nedýchá, jistě mu nepracuje srdce (nebo do pár vteřin pracovat přestane), a proto potřebuje provádět kvalitní KPR co nejdříve.

26677993675_f90b81f851_o.jpg

Resuscitace

Pokud nalezneme osobu v bezvědomí, nereaguje na bolestivý podnět a zjistíme že nedýchá, okamžitě zahájíme KPR. 

U dospělého člověka stlačujeme hrudník na středu hrudní kosti. Hloubka stlačení je asi 5 - 6 cm hluboko. Stlačování provádíme frekvencí asi 100 - 120 za minutu. Ruce mají stálý kontakt s hrudníkem. Avšak je třeba provádět nejen správné stlačení, ale i uvolnění. Je potřeba provádět stlačování na holém těle nebo je možné přes tenké oblečení. Pokud je někdo oblečen do několika vrstev silného oblečení, snažíme se alespoň ty nejsvrchnější rozepnout.

Pokud jsme byli vyškoleni, můžeme provádět umělé vdechy - z úst do úst nebo lépe pomocí samorozpínacího vaku a obličejové masky. Toto ale opravdu ponecháme jen zachráncům, co si danou techniku dostatečně osvojili. Poměr mezi stlačením a dechy je 30:2. V průběhu KPR nesmí docházet k bezdůvodnému přerušování. A to i pro případné dýchání musí být přerušení jen na nezbytně nutnou dobu.

Resuscitaci nepřerušujeme do příjezdu ZZS, do vlastního vyčerpání anebo když se zraněná osoba začne aktivně bránit. Pak musíme postupovat podle algoritmu osoba v bezvědomí a aktivně sledovat její stav. Především jestli účinně dýchá.

Hypotermie

Zachránci se často hýbou, jsou ve stresu a samotným je velké teplo. Zraněná osoba leží, nehýbe se a ztrácí potřebné teplo. Největší tepelné ztráty jsou nikoli sáláním - hodím na něj bundu - ale především vedením. Tedy kdy leží na chladné zemi, na sněhu, při dešti apod. Pozor nebezpečí podchlazení je ale i v létě ve stínu, na kamenech apod. Proto je vhodné pod zraněnou osobu dát deku, batoh nebo lépe izofolii.

Bezvědomí

Osoba v bezvědomí nereaguje na žádný bolestivý podnět a je ohrožena především obstrukcí dýchacích cest. Stačí špatná pozice hlavy a dojde při ochabnutí kořene jazyka k uzávěru dýchacích cest. Zraněná osoba přestane dýchat a následně dojde k srdeční zástavě a při neřešeném stavu ke smrti. Proto je potřeba osobu, která je postižena náhlou ztrátou vědomí, uložit do pozice na záda, zkontrolovat průchodnost dýchacích cest a hloubku bezvědomí. Toto platí i pro osoby po pádu. Pokud nebudeme s osobou hýbat, protože se bojíme, a osoba nebude dýchat, dojde k zástavě srdce a ke smrti.

Trauma

Bolesti končetin, žeber, zad, patologické postavení v nepřirozené poloze, otoky, zarudnutí, nemožnost pohybu - cokoliv, co může indikovat potencionální trauma. A to nejen zhmoždění nebo i zlomeninu. Asi nejvíce podstatné je, jak proběhl nehodový děj, co se stalo. Pokud máme sebemenší podezření na zlomeninu, základní první pomoc je, že se zraněnou osobou pokud možno nebudeme nijak hýbat. Jakýkoli neodborný pohyb způsobuje zhoršování stavu. Rána může začít více vnitřně krvácet, zvyšuje se bolest a tím i vyšší nároky organismu na spotřebu energie, kyslíku apod. Zraněné osobě je třeba přivolat ZZS, zajistit klid a hlavně tepelný komfort. Následně je záchranáři osobě zajištěn žilní vstup, doplněn cirkulující objem a dány léky na bolest. Teprve poté je přistoupeno k imobilizaci zlomenin a transportu.

26651231266_aa743591ca_o.jpg

První pomoc po pádu z výšky

Zjednodušený postup první pomoci osobě po pádu z výšky. Zde očekáváme zlomeniny nejen končetin, ale i žeber, pánve, hlavy, páteře, dále taktéž krvácení z vnitřních orgánů nebo pneumothorax.

→ Vlastní bezpečnost.
→ Lékárnička.
→ Pokus o komunikaci se zraněnou osobou.
→ Vizuální kontrola, zhodnocení stavu - krvácení, pronikající poranění apod.
→ Zástava masivního krvácení.
→ Pokud nereaguje, co nejšetrněji (nejlépe ve více lidech) otočit na záda.
→ Zajistit průchodnost dýchacích cest.
→ Pokud nedýchá nebo dýchá nedostatečně, volat ZZS a zahájit KPR.
→ Pokud dýchá, zajistit tepelný komfort, stálou monitoraci, volat ZZS.

26072003184_6eeb681c67_o.jpg

Postup při podezření na trauma z visu

Zjednodušený postup při podezření na trauma z visu. Jedná se především o stav, kdy osoba zůstane dlouho (více jak 10 min.) viset v postroji v bezvědomí - bez možnosti vlastního pohybu. Zraněná osoba je z důvodu útlaku končetin a hrudníku postrojem ohrožena selháním krevního oběhu, a tedy zástavou a smrtí.

→ Pozor na vlastní bezpečnost. 
→ Na místě ve visu je třeba ošetřit masivní krvácení.
→ Pokud je osoba spuštěna od země, tak po vyproštění ihned stavět masivní krvácení.
→ Dále postupujeme vždy podle primárního poranění:
    - osobu uložíme do polosedu, pokud to nelze tak do polohy na záda,
    - zajistíme průchodnost dýchacích cest,
    - ověříme dýchání, 
    - pokud nedýchá voláme ZZS a provádíme KPR,
   - pokud dýchá, provedeme vyšetření od hlavy až k patě, tedy důkladně prohlédneme zraněnou osobu, zajistíme tepelný komfort,
    - osoba po dlouhodobém visu nesmí nikdy chodit - je ohrožena selháním krevního oběhu a tedy zástavou srdce (teorie o vzpřímené poloze jsou irelevantní - v této pozici nelze osobu reálně udržet, provádět požadovaná vyšetření či dokonce KPR).

Tento materiál stručně popisuje laické možnosti
a postupy první pomoci.
V žádném případě nenahrazuje praktické školení první pomoci
a ani odborné studijní materiály.

Vypracoval Mgr. Martin Čapek, DiS.,
velitel jednotky HASIČI - RESCUE